Euro v Česku za 80?

Podle prezentace viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka by přijetí eura přišlo Českou republiku až na 80 miliard korun. Andrej Babiš, budoucí premiér, tvrdí, že vstup do eurozóny povede k tomu, že naši občané zaplatí miliardy za hříchy cizích vlád, jako je řecká, a chyby zahraničních bankéřů, třeba italských. V situaci, kdy se naše ekonomika stále více s eurozónou sbližuje a rostou řady firem volajících po zavedení eura, je to jeden z hlavních argumentů proti. Navíc ten, kterému „rozumějí lidé na ulici“. Požadovat, aby si každý z nás k přijetí nijak zvlášť populárního eura „připlatil“ osm tisíc korun, by byla spolehlivá cesta, jak se evropské měny nedočkat nikdy. Takže otázka zní, kolik, k čemu a proč bychom měli platit.

Měli bychom kontrolu

Nejmenší ze čtyř částek, které viceguvernérových 80 miliard tvoří, je 57,4 milionu korun ročně, které ovšem budou platit české banky, nikoli státní rozpočet. Je to příspěvek na náklady bankovního dohledu. Ten v eurozóně spadá pod Evropskou centrální banku (ECB). Je to suma zanedbatelná jak z pohledu ekonomiky země, tak ziskovosti bank. V diskusi o přijetí eura by asi těžko měla hrát roli a v prezentacích zřejmě figuruje proto, aby tam bylo více řádků.

Podstatně vyšší je druhá částka – 4,4 miliardy korun, které ČNB doplatí do kapitálu ECB. Nejde však o „náklad“, ale o „investici“, srovnatelnou s naším podílem v Mezinárodním měnovém fondu, Bance pro mezinárodní platby či naopak s kapitálem české sestry ECB, tedy…