Ta píseň je přesně o mně
Zpěvačka Rihanna se na albu Anti rozhodla být velmi osobní
Spojovat si dlouhověkost s člověkem, který ještě ani neoslavil osmadvacáté narozeniny, zní divně. Ovšem měřeno tím, jak čas tiká popovým hvězdám, patří Rihanna k největším vytrvalcům 21. století.
Bylo jí patnáct, když si ji na Barbadosu vytipovali dva vlivní producenti, a od chvíle, kdy v roce 2005 vydala svůj debut, se nezastavila. Následovala rychlá série sedmi alb, které v průběhu sedmi let přinesly takovou nálož hitů, že na počet prvenství v americké singlové hitparádě jsou historicky úspěšnější pouze The Beatles a Mariah Carey – Michael Jackson jich má stejně jako Rihanna třináct.
S přehledem také ustála tlaky, které na zpěvačku dospívající v epicentru showbyznysu čekají. Neutrpěla s přechodem z teenagerských let do rané dospělosti, našla si nový repertoár. Zvládla nepřetržitou pozornost bulváru i paparazziů, dokázala se vymanit ze vztahu poznamenaného domácím násilím, a přitom rok co rok natáčela další a další popově-taneční skladby, jež posluchače nutí zesilovat rádio a zvedat nad ránem v klubu ruce nad hlavu. Dosáhla všeho, čeho může superstar v době rozkládajícího se hudebního průmyslu dosáhnout – a pak se odmlčela.


Novinka Anti přichází po téměř čtyřleté pauze a nese se ve znamení verše, který Rihanna zpívá v úvodní skladbě Consideration: „Musím dělat věci po svém, miláčku.“ A to znamená především nechuť přinést další kolekci hitů. Místo aby těšila publikum, jak to mají popové hvězdy v popisu práce, Rihanna má v úmyslu něco zdánlivě skromnějšího:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.



















