Osamělost je nová obezita
Čerstvé výzkumy z ní viní dědičnost a program pro přežití v divočině
Svět má novou zdravotní hrozbu – osamělost. Podle některých studií představuje větší riziko onemocnění a předčasného úmrtí než obezita a dá se srovnat s kouřením patnácti cigaret denně. A protože se stárnutím populace a rozpadem tradičních rodin osamělých lidí epidemicky přibývá, vědci se začínají donedávna přehlíženému fenoménu čile věnovat. Tady je pár zjištění z nedávné doby.
Trocha genetiky
Osamělost je subjektivní pocit – zatímco jednomu člověku mohou k sociální spokojenosti stačit dva přátelé, které vídá jednou za měsíc, jiný ve stejné situaci strádá. Vědci z lékařské univerzity v San Diegu si proto položili otázku, do jaké míry je dispozice k drásavým pocitům izolace dědičná.
Prošli zdravotní a genetickou dokumentaci 10 760 lidí nad padesát let, kterou nedávno sesbírali jejich kolegové, odborníci na stárnutí. K dispozici měli i odpovědi z dotazníků, týkající se mimo jiné pocitů osamělosti. Z analýzy vyplynulo, že dispozice k pocitům izolace je mírně dědičná, zhruba z pětiny. Není ovšem daná jedním konkrétním genem, jak se domnívaly některé předchozí teorie, jež za pachatele považovaly geny regulující tvorbu hormonů nálady. Jde spíše o soubor více genetických předpokladů, který je mimochodem pro osamělost stejný jako pro neurózu, mírnou depresi a částečně i schizofrenii.
Jiný výzkum z letošního roku upřesňuje známý fakt, totiž že osamělost škodí zdraví. Britští lékaři prošli celkem 23 studií z minulosti zahrnujících zdravotní záznamy a údaje o sociální…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
