0:00
0:00
Politika18. 6. 201617 minut

Mýtus jménem Šlachta

Sloužil Babišovi? Chystal puč? Nebo...

Robert Šlachta končí po osmi letech v čele protimafiánského útvaru a jeho konec je stále opředen tajemstvím. Šlachta si myslí, že odpočítávání jeho policejní kariéry začalo před měsícem, ve středu jedenáctého května. A že ten slunečný den je i klíčem k překotnému návrhu nové policejní reformy, která ho smetla, už dva týdny bouří společenské vody a málem rozmetala vládu.

Původní, známý koncept reformy ležel v tu dobu – schválený čtyři měsíce předtím Bezpečnostní radou státu – na stole v kanceláři policejního prezidenta Tomáše Tuhého a stálo v něm, že „ÚOOZ potřebuje posílit finančně, personálně i technicky“. Jenže protimafiánský útvar provedl onoho 11. května velký zátah, jehož výsledky – jak je Šlachta přesvědčen – přiměly špičky policejního prezídia změnit názor: místo posílení prý proti ÚOOZ rozjely reorganizační akci s cílem rozpustit útvar v nově zřízené jednotce a Šlachtu samotného přesunut na nějakou trafiku v policejním prezídiu.

↓ INZERCE

Známá fakta jsou taková, že detektivové UOOZ zatkli onen údajně důležitý den bývalého policistu Igora Gáboríka, detektiva protikorupční policie Radka Holuba a jednoho muže z celní správy. Další den prohledala policie kanceláře vlivné městské státní zástupkyně Dagmar Máchové a ta byla svými nadřízenými odstavena z vyšetřování všech kauz, na něž dosud dohlížela. Jak o pár dnů později sdělila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která na věc osobně dohlíží, šlo o razii, která byla namířena proti nejrozsáhlejšímu „obchodu s informacemi z vyšetřování závažných policejních kauz“ v historii České republiky.

Razie musela být uspíšena, protože jeden z podezřelých údajně odhalil, že se něco chystá. Akce Gáborík byla podle informací Respektu z justičních a bezpečnostních zdrojů skutečně velmi rozsáhlá. Detektivové zjistili, že skupina, která byla do vynášení informací a obchodu s nimi zapojena, používala skoro sto padesát šifrovacích telefonů, uživatele řady z nich se dodnes nepodařilo odhalit. Po jejích majitelích se pátrá. „Je možné, že máme něco důležitého, o čemž už ví druhá strana a my ještě ne,” říká k důvodům konce Šlachty jeden z představitelů justice.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026