Pane Lukašenko, milost!
Trest smrti za údajný teror dostali v Bělorusku možná zcela nevinní lidé
Šílené režimy plodí šílená gesta. Běloruský básník Dmitrij Strocav žádá, aby byl popraven. Solidarizuje se tak se dvěma mladými muži, kteří byli koncem listopadu odsouzeni k trestu smrti. Pokud nebude jejich poprava zrušena, chce být Strocav zastřelen společně s nimi.
Ortel smrti pro dva mladíky Dmitrije Konovalova a Vladislava Kovaljova vyvolal ostré reakce nejen básníka, ale celého světa a v samotném Bělorusku podepsalo petici proti rozsudku na 50 tisíc lidí. Nejvyšší soud je totiž uznal za pachatele bombového atentátu v minském metru, při němž letos 11. dubna zemřelo 15 lidí a 200 bylo zraněno, na základě pochybných důkazů. Evropská unie protestovala proti udělení trestu smrti z principu, ale vyjádřila také silné pochybnosti o soudním procesu jako takovém.
Bez přímých důkazů
V Bělorusku, jemuž vládne železnou rukou prezident Lukašenko, si o nezávislosti justice nikdo nedělá iluze, nicméně soudní proces byl i na tamní poměry nevídaně zmanipulován. Hlavním a fakticky jediným důkazem se stalo přiznání Kovaljova, že jeho kamarád Konovalov sestavil nějakou bombu, jenže mladík později při procesu řekl, že to doznal pod nátlakem a v hrůze, že bude mučen stejně jako jeho přítel, jehož výkřiky slyšel z vedlejší vyšetřovny. Popsal také, jak ho vyšetřovatelé &„…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
