ODS v panice

Voliči této vlády si musí v posledních týdnech připadat jako uprostřed zlého snu. Kabinet, který by měl schvalovat životně důležité reformy a zachraňovat stát od krachu (tak to přece říkali před volbami), se babrá v problému, jehož důležitosti není zvnějšku rozumět. Volba policejního prezidenta, o níž je řeč, přece až dosud probíhala bez viditelných sporů, v tichosti, takže je registrovali jen ti nejpozornější čtenáři novin. Jak je tedy možné, že se z ní stal najednou tak zásadní problém, na němž se klíží i tak silná vláda?

Celé to drama má hlubokou logiku. Nenormální byl nezájem veřejnosti o osobu policejního prezidenta v minulých letech. Naopak dnešní stav, kdy jsme zprávami o jeho volbě zavaleni, je normální a správný. Dokazuje totiž, jak moc na šéfovi policie záleží. Dnešní stav je příznakem toho, že zoufalá situace kolem korupce v Česku se přece jen dostává do středu zájmů.

Možnost tu je

Poučení čtenáři novin vědí, jak je postava policejního prezidenta pro boj s korupcí klíčová. Jde o autonomní osobu, kterou politici nemohou podle rozmaru odvolat ani do detailu řídit. Šéf policie může poměrně snadno pokračovat v dosavadním trendu zametání korupce pod koberec, taky ale může dělat pravý opak: pustit se do velmi pracného řezání chapadel chobotnice. Záleží pouze na jeho rozhodnutí.

Dosavadní rozruch kolem volby policejního prezidenta přitom ukazuje dvě základní věci. Zaprvé skutečně existuje reálná možnost,…