Černý sešit s červeným okrajem

Je-li Sardinie vcelku známá českému turistovi, pro českého čtenáře je to terra incognita. Teď se mu nabízí možnost poznat sardinskou spisovatelku střední generace Milenu Agusovou (1959). Ta na sebe upoutala pozornost románem Kameny bolesti, který se v Itálii stal bestsellerem, česky ho na sklonku loňského roku vydala Paseka.

Není to vlastně román, spíš útlá novela. Vnučka vypráví příběh své „bláznivé babičky“, ženy, která celý život toužila po té nejdůležitější věci na světě. Není třeba hádat třikrát – je to láska. A když k tomu co chvíli zní klavír a klíčovou roli sehraje cesta do lázní…, mohlo by se zdát, že Agusová není spisovatelka, ale spíš prodavačka cukrové vaty. Přestože se vše odehrává na tomto čitelném půdorysu, tak úplně „hubolep“ tahle novela není.

Zaprvé: Agusová nezapře středomořskou lehkost světla a vzduchu. Příběh bláznivé babičky vypráví s radostí a nadhledem, místy ho kontaminuje sardinským dialektem. Vedle lehkosti její styl charakterizuje zkratka – celý válečný příběh Veterána, do něhož se babička v lázních zamiluje, Agusová vtěsná do jedné věty. Ostatně jinak by do sta stran těžko dostala nejen příběh babičky a její rodiny, ale v náznaku i proměnu Itálie od Mussoliniho k Berlusconimu. Zadruhé: Agusová rozhodně nezapírá, že ona nejdůležitější věc na světě má sto podob, z nichž zhruba sto je trochu komických.

Tak babička…