Někdy se mi chce emigrovat

S Vladimírem Klokočkou o ohýbání české ústavy 
 

„Kdybych byl sám, asi bych emigroval,” říká bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. V lavici Ústavního soudu zasedl krátce po revoluci, když se vrátil z německého exilu. Tehdy odešel z republiky kvůli komunistické šikaně za jeho podpis Charty 77. Dnes mu vadí, že politici obcházejí ústavu snahou o vytvoření většinového volebního systému, Václava Klause pak viní z nesmyslného výkladu ústavního textu, kterým porušuje prezidentský slib.

Nedávno jste řekl, že kvůli úpadku právní a politické kultury v České republice znovu uvažujete o emigraci. Máte skutečně o naší demokracii tak velké obavy?

S tou emigrací je to nadsázka, ale – ne zas tak velká.

V čem tedy česká demokracie není dobrá?
Že na sebe soupeřící strany dští oheň a síru bych do jisté míry pochopil. Ani v západoevropských státech se navzájem nechovají shovívavě. Vadí mi však míra této vzájemné zášti.
Dvacet let po pádu starého režimu by se také dalo očekávat, že se bude u nás dál rozvíjet demokratický a právní stát. Místo toho se setkáváme se snahou měnit obsah ústavy, aniž by se změnil její text, se snahou ústavu obcházet, dezinterpretovat ji, s pokusy odklonit od ústavy psané ústavu…