Léčení příběhem
Kulturní centrum Zahrada na pražském sídlišti Chodov. V prosklené místnosti v horním patře paneláku se tísní asi šedesát lidí. Dozněly poslední údery do bubnu, šamanka končí svoji lekci.
Kulturní centrum Zahrada na pražském sídlišti Chodov. V prosklené místnosti v horním patře paneláku se tísní asi šedesát lidí. Dozněly poslední údery do bubnu, šamanka končí svoji lekci. Muži i ženy, teenageři i padesátníci se zvolna rozcházejí.Kataríně Hrčkovéchvíli trvá, než se dostane z hloučku žáků a přátel. Mnozí z dnešních návštěvníků za šamankou cestují kamkoli, kde pořádá svůj seminář. Sama takhle cestuje už osm let. Rozhovory doposud odmítala – „protože mnoho věcí je na osobním kontaktu, je za slovy a jde slovy těžko vyjádřit“.
Proč za vámi lidé chodí? Co jim jako šamanka nabízíte?
Nabízím systém vzdělávacích programů, kde se člověk učí poznávat svět a sebe, tak jak je poznávaly šamanské kultury.
Proč lidé vyhledávají něco, co bylo ve střední Evropě živé tak před deseti tisíci lety?
Myslím, že většina zájemců už má nějakou duchovní zkušenost. Něco, co přesahuje běžný, dennodenní život a snad ho i naplňuje. Mnozí hledají učení nebo program, který by je oslovil, nebyli třeba spokojeni v církvi a zjišťují, že i staré šamanské učení má dost co říct k současnému životu.
Čím hlavně?
Především snad tím, že jde také o léčitelské umění – to bylo vždy jednou ze základních součástí šamanismu. Bolavý zub, zlomenou nohu vám spraví odborník, šaman léčí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
