Čeští katolíci: představy a skutečnost
Je nejsilnější církev v Česku uzavřenou společností, která se čím dál více zdá být mimo realitu? Nebo je to jen nepochopení ze strany nevěřících?
Je nejsilnější církev v Česku uzavřenou společností, která se čím dál více zdá být mimo realitu? Nebo je to jen nepochopení ze strany nevěřících?
Jiří Zajíc
zakladatel redakce náboženského života v ČRo; člen sněmovní komise pro život laiků Církev není ani totalitní stát, ani politická strana „jednoho muže“.
Petr Třešňák se v Respektu už dvakrát (Vlkův závěr, č. 6/07 a Katolíci po odchodu Vlka, č. 15/07) zabýval situací v katolické církvi u nás. To samo o sobě – odhlížeje od zjednodušujících titulků – je jistě přínosné. Vždyť zabývat se v našich médiích v souvislosti s církvemi (a katolickou zvlášť) něčím jiným než „majetkovými spory“ a případně občasnými sexuálními skandály kněží není běžné. Podívejme se ale konkrétněji na nedostatky těchto článků, které stojí na mylném sociologickém pohledu na církev. Je to pohled spojující velice klerikální nahlížení s politicko-elitářským.
Jen tak si dovedu vysvětlit to enormní nadhodnocování úlohy „lidí v čele“. Sociologicky viděno je katolická církev v ČR menšinovou komunitou asi 450 tisíc lidí, 2/3 z nich žijí na Moravě, minimálně polovina překročila pětapadesát let a v naprosté většině patří k nižší střední vrstvě. Svým charakterem se nejvíc blíží neziskové organizaci výchovně-vzdělávacího…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
