Ven z bludiště sebeklamu
Na trhu s uměním nebývá o překvapení nouze, ale tohle čekal opravdu málokdo: fotografie nepříliš známé Holanďanky se při aukci v londýnské síni Christie’s z vyvolávací ceny 20 000 dolarů vyšvihla na pětinásobek.
Na trhu s uměním nebývá o překvapení nouze, ale tohle čekal opravdu málokdo: fotografie nepříliš známé Holanďanky se při aukci v londýnské síni Christie’s z vyvolávací ceny 20 000 dolarů vyšvihla na pětinásobek. Za takové peníze mohl před šesti lety člověk při troše štěstí pořídit meziválečnou klasiku nebo třeba snímek od Helmuta Newtona. Dnes patří sedmačtyřicetiletá Rineke Dijkstra k nejzajímavějším objevům evropské fotografie, píše o ní The Economist, a její putovní výstava budí pozornost od Chicaga po Paříž. Od začátku června má první českou zastávku v pražské Galerii Rudolfinum.
Po nehodě
U onoho milionového snímku, který umělkyni vynesl mezi fotografickou špičku, se chvíli zastavme. Stál totiž na začátku autorčiny důležité proměny. Amsterodamská rodačka v mládí jako fotografka nijak zvlášť nevynikala, po studiích pracovala pro časopisy a přivydělávala si portrétováním manažerů velkých korporací do výročních zpráv. Těsně po třicítce přišel životní i profesní zlom – při jízdě na kole Amsterodamem Rineke Dijkstra srazilo auto.
Vážně zraněná žena strávila pět měsíců na lůžku, prošla náročnou, vysilující rehabilitací. A právě na konci svého návratu do života vytvořila v roce 1991 autoportrét, který předznamenal novou tvůrčí etapu. Dijkstra na něm stojí v prázdném bazénu v zelených plavkách a koupací čepici, s rukama sepjatýma před obličejem a z jejího těla i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
