Před 10 lety
Právě v těchto dnech, jen o dekádu zpět zničila společnost Delvita při stavbě svého skladu v Rudné u Prahy unikátní naleziště osady z doby bronzové, což archeologové označili – a Respekt stejně jako jiná česká média zaznamenal – jako „ztrátu nedozírné hodnoty“.

Právě v těchto dnech, jen o dekádu zpět zničila společnost Delvita při stavbě svého skladu v Rudné u Prahy unikátní naleziště osady z doby bronzové, což archeologové označili – a Respekt stejně jako jiná česká média zaznamenal – jako „ztrátu nedozírné hodnoty“. Kromě toho se výstřelem ze své kulovnice doma v Jablonci zastřelil poslanec ČSSD Vladimír Řezáč. Předvolební drama první třídy bylo na světě. Vzhledem k dopisu na rozloučenou a připravené závěti policie případ šetřila jako sebevraždu, ale Řezáčův stranický kolega a stínový ministr vnitra ČSSD Jaroslav Bašta druhý den po činu oznámil, že politika musel někdo zabít.
Vznikla samozřejmě otázka, jak to ví. „Obeznámenost poslance Bašty s případem není rozhodně vyčerpávající,“ hledal odpověď tehdejší Respekt. „V Jablonci nebyl, s policejními experty nemluvil. Kromě četby prvních útržkovitých zpráv z tisku jej k veřejnému prohlášení přiměl hlavně zážitek ze služební cesty do Jihlavy a zpět, na které jej v automobilu doprovázel právě Řezáč. ,Povídali jsme si veselé historky ze života a on mi říkal, co plánuje po volbách. Takový člověk se přece nestřílí,‘ říká Bašta. Námitku, že jako přední opoziční politik by měl mít pro tak závažné tvrzení důkazy, neuznává. A na otázku, zda by mu stejná nedůvěra k práci vyšetřovatelů zůstala i ve funkci ministra vnitra, říká: ,Ne. Jako šéf vnitra bych mohl dát pokyn, aby byl případ dotažen do konce.‘ Jak by takové pokyny v Zemanově vládě vypadaly, se lze zatím jen domýšlet. Dnes je to každopádně šedivější: ministr nemůže do šetření detektivů zasahovat o nic víc než kterýkoli běžný smrtelník.“ Řezáčova smrt nakonec opravdu skončila v šuplíku „sebevražda“. Ale i když to ČSSD ve volbách 1996 nevyšlo, o dva roky později už opravdu převzala moc a policii proměnila podle Baštovy vize. Výsledek známe.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















