Dvakrát na okraj
V Česku a okolních zemích se budou v příštích letech utrácet evropské miliardy za výstavbu dopravní infrastruktury. Investoři se houfují a připravují si pozice. Setuza dluží státu čtyři miliardy korun. Vláda prodá dluh ve veřejné soutěži a bude požadovat minimální cenu. Je to vlastně další ze série služeb sociálních demokratů Pitrovi.
Ve střední Evropě, a tedy i u nás se chystá velké utrácení. A na chutné sousto si už brousí zuby i ve Španělsku a Itálii. Dokonce kvůli tomu chystají svatbu.
Minulý týden definitivně odsouhlasily své sloučení dva největší jihoevropští provozovatelé zpoplatněných dálnic, italská Autostrade a španělský Abertis. Bylo kolem toho něco obvyklého ochranářského poprasku, jelikož Italové mají pocit, že jsou slabším ve hře a Španělé jim kradou jejich rodinné dálniční stříbro, vše ale nakonec spěje do finále. Obě firmy budou dohromady vybírat mýtné na 6700 kilometrů dálnic a dohromady jim to ročně zajistí zisky blížící se 4 miliardám eur. K čemu je ale potřeba spojovat zisky z dálničních sítí?
V Česku a okolních zemích se budou v příštích letech utrácet evropské miliardy za výstavbu dopravní infrastruktury. Nové silnice, letiště a přístavy ostatně navzdory stoupajícím cenám pohonných hmot rostou po celém světě jako o závod. Investoři se houfují a připravují si pozice. Dá se čekat, že i o možnost stavět a provozovat budoucí české dálnice se zanedlouho strhne pěkná pranice.
Setuza dluží státu čtyři miliardy korun. To je dost na to, aby vláda dokázala Setuzu s její přibližně miliardovou tržní hodnotou znovu ovládnout. Tato slova pronesl loni na podzim nový ministr zemědělství Jan Mládek. Působilo to jako pevné rozhodnutí a jasná vize politika. Vláda se pokusí napravit své chyby,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
