Co se děje ve světě
Největší loupež uměleckých děl v novém tisíciletí se dočkala spravedlnosti. Okresní soud v Oslu poslal minulý týden za mříže tři muže, kteří se v srpnu 2004 podíleli na krádeži obrazů Edvarda Muncha. K pocitu zadostiučinění má ale norská veřejnost zatím daleko: ostřílení kriminálníci odmítají prozradit, kde jedno z nejslavnějších pláten světa skončilo.
Největší loupež uměleckých děl v novém tisíciletí se dočkala spravedlnosti. Okresní soud v Oslu poslal minulý týden na čtyři až osm let do vězení tři muže, kteří se v srpnu 2004 podíleli na krádeži obrazů Výkřik a Madona z Muzea Edvarda Muncha. K pocitu zadostiučinění má ale norská veřejnost zatím daleko: ostřílení kriminálníci odmítají prozradit, kde jedno z nejslavnějších pláten světa skončilo.
Ještě před třiceti lety stávaly na ulicích norské metropole automaty na cigarety, které kuřák otevřel, do kasičky dal peníze a vzal si krabičku. Mohl si ji sice vzít a nezaplatit, ale nikdo to zkrátka nedělal. Jak to souvisí s Edvardem Munchem? Velmi těsně. Automaty už sice v éře přistěhovalectví zmizely z ulic, ale iluzivní pocit bezpečné země, kde se nekrade, v Norsku částečně přežívá. Jinak si také těžko vysvětlit, že dva ozbrojení muži v maskách vejdou v neděli dopoledne do prakticky nehlídané galerie plné lidí, brutálně servou ze zdi dva nepojištěné obrazy za 120 milionů dolarů, odejdou středem, a když po dvaceti minutách na místo dorazí policie (sídlí několik minut pěšky od muzea a vede k ní přímá linka od bezpečnostního alarmu), oznámí její mluvčí, že zmocnit se norských národních pokladů bylo asi tak obtížné jako vykrást trafiku.
Ten rok si místní společnost naplno uvědomila, že zlatým časům bezpečí a protestantské morálky odzvonilo: nejprve na jaře maskované komando lupičů s bezprecedentní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
