Okresní psi demokracie
Oč jde? O vydávání regionálních novin, nezávislých na radnici – pro zmíněnou pětinu Čechů jsou podle průzkumů hlavním zdrojem informací o jejich okolí. V posledních letech ovšem většinu oblastního tisku skoupil jediný koncern. Prorazit proti takto zavedené konkurenci je dražší a obtížnější než dřív, šance na kvalitní noviny však existuje.
Je to tak dobrodružný a riskantní podnik, že se do něj noví odvážlivci už téměř nepouštějí a těm dosavadním dochází dech. Přitom je důležitý minimálně pro pětinu zdejších obyvatel. Oč jde? O vydávání regionálních novin, nezávislých na radnici – pro zmíněnou pětinu Čechů jsou podle průzkumů hlavním zdrojem informací o jejich okolí. V posledních letech ovšem většinu oblastního tisku skoupil jediný koncern. Prorazit proti takto zavedené konkurenci je dražší a obtížnější než dřív, šance na kvalitní noviny však existuje.
Budete viset
„Asi v polovině 90. let jsem s tím chtěl praštit. Projít se městem po pěší zóně znamenalo, že mě zastaví deset lidí, kteří mi chtějí vyprávět o propouštění ve fabrice nebo o nějaké nové aféře. Já měl v té době pocit, že na moje problémy se mě neptá nikdo, a cítil se tak vyhořelý, že desátého bych nejradši vyfackoval,“ říká Ivo Mludek (40). Někdejší opavský chartista, dělník a vydavatel samizdatu – jeho stíhání z podnětu StB zastavila na konci roku 1989 amnestie – založil s přáteli krátce po převratu týdeník Region. „Neměli jsme žádný vzor, jak psát. Jen jsme věděli, co nechceme: tisknout, jako naše tehdejší konkurence, prohlášení z okresního a městského úřadu,“ vzpomíná. Jeho týdeník se proto kromě běžného zpravodajství pouštěl do odvážných kousků, například překazil poslancům parlamentu z tamního okresu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
