Kaleidoskop

Farmaceutické firmy mají starosti: jejich akcionáři, zvyklí na tučné dividendy, nelibě nesou klesající zisky. Příčina je jasná: řadě průlomových léků končí patentová ochrana, takže jejich kopie (generika) může už vyrábět i konkurence, čímž se logicky zisk původního producenta snižuje. Pro pacienty je to výhodné i nevýhodné zároveň. Ceny léků se tím sice snižují, ale klesající zisky vedou majitele k omezování výdajů na výzkum a vývoj nových léků, takže jejich počet klesá. Farmaceutický průmysl přitom ztrácí zájem zejména o výrobu a vývoj nových antibiotik, protože na ně poměrně rychle vzniká rezistence a úměrně tomu samozřejmě klesá i jejich prodej. Výrobci se tak zaměřují raději na biofarmaceutika, léky získané z biologických materiálů, ke kterým patří bílkoviny, peptidy a antagonisté nukleových kyselin (antisens) – pokud tedy ty cílené nukleové kyseliny konají v těle zlo. Ukázkovým příkladem může být slavná firma Eli Lilly z amerického Indianapolis: kdysi byla pionýrem v zavádění antibiotik penicilinu, vankomycinu a erytromycinu, nyní ale svou budoucnost spojuje spíše s protivirovými léky a léky na posílení imunity.

•••

Obdobně se chovají i další firmy, pro něž ještě nedávno byla hlavním zdrojem zisků antibiotika. Takový vývoj ale nemusí být dobrý pro pacienty. Pro ty byl naopak poměrně výhodný předchozí stav, kdy se díky antibiotikům ze svých infekcí rychle uzdravovali. Jak už ale bylo řečeno, nastal v posledních desetiletích zlom:…