Rozladěný mejdan s Flaming Lips
Amerických rockových kapel do Česka poslední dobou moc nejezdí, o to překvapivější je, že ten půst v Praze minulou neděli ukončili zrovna Flaming Lips – skupina sice zasloužilá (letos slaví dvacáté výročí) a dokonce i cenou Grammy čerstvě dekorovaná, v místních končinách však nepříliš známá. Palác Akropolis vypadal minulou neděli podle toho: sál sice praskal ve švech, většinu publika ovšem tvořili Američané, tuzemce zastupovali především akreditovaní hudební publicisté. Očekávání byla velká, koncerty Flaming Lips mají pověst skutečně razantního útoku na zrak i sluch.
Praštím se do hlavy
Jako většina nepředstíraně výstředních kapel pocházejí Flaming Lips z kraje kulturním centrům dost vzdáleného, konkrétně z Oklahomy. Jeden z prvních koncertů odehráli v klubu pro transvestity, což je trochu zvláštní prostředí pro čtyři heterosexuály, kteří své hudbě tehdy říkali death rock. Osmdesátá léta strávili většinou na šňůře, vydávali alba u různých menších firem, v následující dekádě si polepšili, jakkoli do vlny rozzuřeného kytarového rocku nezapadali. Odlišovala je od něj záliba v kombinování průzračných popových melodií a harmonií, sonických útoků a značně šílených a komplikovaných aranží. Výstřední hudbě odpovídaly i texty s názvy typu Chlapík se praští do hlavy a náhodou zachrání svět. Svérázný vrchol toho období představuje deska Zaireeka z roku 1997: jde o čtyřalbum, přičemž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
