Zelení táhnou Evropou

Nejedno závažné politické rozhodnutí vzniká jako skica na ubrousku. Je tomu tak i u rakouských Zelených. Teprve nedávno Peter Pilz, jeden z nejznámějších proponentů této strany, načmáral na účtenku v restauraci, jak si představuje uchopení moci Zelenými v Rakousku: v eventuální rudo-zelené vládě by podle jeho představy měli být tři zelení ministři - v čele rezortů životního prostředí, financí a problematiky žen. To je známka velké změny a zvýšeného sebevědomí Zelených.

Od anarchie k disciplíně

Ještě před rokem by měly takové návrhy charakter neobratně spřádaných plánů. Nyní, šest týdnů před volbami do Národní rady, které proběhnou 24. listopadu, se jeví jako zcela realistické. Rakouští Zelení, od roku 1986 přítomní v parlamentu, jsou poprvé před volbami v roli nejen budoucí opoziční strany, ale i možné strany vládní. Zcela přesně jako v Německu by se mohli stát tím činitelem, který sociálním demokratům (SPÖ) obstará potřebnou většinu. Nyní se v průzkumech stabilně pohybují mezi 12 a 14 %, SPÖ se chce vyškrábat na 40 %. Jisté je tedy tolik, že konzervativní většinu mohou prolomit jen společně. Pro Zelené, kteří si museli dlouho nechat líbit výčitky, že provozují nepraktickou, do členské základny zahleděnou politiku pro menšiny, je to skvělá kariéra. Teprve v polovině 90. let prodělali ekologisté - dříve vysmívaní pro svůj alternativní životní styl - obrat k moderní straně politického středu. Rozloučili se s obstrukcemi i aktivismem a spřátelili…