Na útěku před sponzory

Možnost zhlédnout výstavu, cele věnovanou tématu uprchlictví, migrace a vykořenění, měli Pražané poměrně nedávno. Strhující podzimní expozice Exodus brazilského fotografa Sebastiaa Salgada přinesla v první řadě zážitek dokonalé symbiózy realistického svědectví s nevídanou uměleckou působivostí. Jeho snímky připomínají někdy až biblické výjevy, na aktuální zpravodajské hodnotě jim to ale neubírá. S trochou nadsázky se dá říct, že o totéž se jinými prostředky pokouší i výstava Exil a útěk v umění, která začala minulý čtvrtek v Císařské konírně Pražského hradu. Archetypální dotek tentokrát zprostředkují malby a kresby z období od pozdní gotiky po současnost, aktuálnost problému uprchlictví pak připomínají dokumentární fotografie, s nimiž jsou obrazy konfrontovány. Za originální připomínku jedné z největších bolestí lidského světa si organizátoři jistě zaslouží uznání, výsledek ale vyznívá poněkud rozpačitě. Zatímco Salgadovo svědectví oslovovalo bez výjimky, na hru, kterou nabízí současná výstava, zřejmě každý nepřistoupí.

Masa hrdinů

Před dvěma lety se ředitel pražské pobočky Nejvyššího komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR) Jean-Claude Concolato rozhodl, že padesáté výročí založení organizace by měla provázet nejen důstojná, ale i originální oslava. Namísto tradiční výstavy fotografií z činnosti UNHCR se spolu s kurátorkou Ivou Raimanovou rozhodli dát přednost výtvarným dílům a s fotografiemi je konfrontovat. "Téma útěku a vyhnanství je staré jako…