Návrháři všedních krás

Čeština se dlouho úzkostlivě vyhýbala anglickému pojmu design nejrůznějšími opisy typu průmyslové výtvarnictví, průmyslová estetika, estetické utváření předmětů, průmyslové návrhářství. Dnešní novořeč z něj naopak učinila nadužívané módní slovo. Jenže v umělém prostředí, jež obýváme, prakticky nenajdeme předmět, který by neprošel návrhářovým ateliérem. Prehistorie designu v českých zemích by se dala sledovat od počátků domácí průmyslové výroby, prvních průmyslových výstav a od vzniku institucí, jejichž posláním bylo překlenout svár umění a průmyslové výroby (průmyslových a uměleckoprůmyslových muzeí a uměleckoprůmyslových škol). Pro dávnověk českého designu je příznačný ohlas reformátorských myšlenek Johna Ruskina a Williama Morrise, který vykrystalizoval v domácí koncepci uměleckého průmyslu. Secese pak znovu sblížila nejen jednotlivé druhy vizuální kultury, ale také vysoké umění s předměty každodenní potřeby. Časné dějiny českého designu zdobí jména významných architektů, kteří ve svých dílech spojovali uměleckou, technickou a vědeckou složku, ale také užitkovou služebnost a umělecký výraz. Po unikátní periodě českého kubismu i vlně oficiálního dekorativismu, reprezentujícího mladý československý stát, a po nové podobě ruskinovské a morrisovské utopie, jež se projevila návratem k řemeslům, začala vlna poetistického civilismu objevovat krásu moderní průmyslové civilizace a vtahovat ji do umění.

Umění, technika, věda

Zrod českého designu je…