Polské kyvadlo
Necelý týden před čtvrtými polskými svobodnými parlamentními volbami se zdá, že je rozhodnuto: průzkumy jasně naznačují, že příští vládu vytvoří - bud sám, anebo s koaličním partnerem - Svaz demokratické levice v čele s Leszkem Millerem. Už loni někteří pozorovatelé vyjádřili názor, že přijde po vládě postsolidaritní pravice řada opět na postkomunistickou levici. A nebyli to jen vyznavači teorie kyvadla, podle níž se strany z opačných táborů pravidelně střídají u vlády. Tak to v téhle zemi prostě chodí, říkali a vybízeli k zachování klidu.
Shoda v zájmech
V Polsku se kyvadlová změna v posledních letech odehrála dvakrát. Po vládě - přesněji řečeno několika vládách - Solidarity zvítězila v roce 1993 postkomunistická levice. Mnoho lidí bylo tehdy zděšeno, ale po čase se ukázalo, že její program a styl vládnutí má s komunistickými manýrami jen málo společného. Demokracie se nezhroutila. Mírný obrat z hlubokého úpadku k ekonomickému růstu s nadějí na zlepšení životní úrovně, který začátkem devadesátých let zařídila pravice svými reformami, rozvinula levice v konjunkturu úctyhodného tempa. Když se v roce 1997 pravice do vlády vrátila, pouze převzala otěže a pokračovala v nastaveném ekonomickém kurzu. Levice během tehdejších čtyř let ve vládě mimo jiné ukázala, že se v zahraniční politice ztotožňuje s bytostnými zájmy svých politických protihráčů, zejména se vstupem do NATO. A to přesto, že měla v tomto ohledu ve svých řadách mnoho odpůrců. V Polsku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
