Mezi Rushdiem a Cattanim

Tři prosazená doživotí pro brutální vrahy. Jedna důtka a další návrhy na kárné řízení. Hrdina společenských časopisů a magazínů, ve kterých se nechává fotit s pistolemi v rukou. Obdiv veřejnosti, povytažené obočí kolegů i nadřízených. Člověk, který sám sebe přirovnává k soudci Roy Beanovi i spisovateli Salmanu Rushdiemu. Miroslav Antl (46) si na pověsti „kontroverzního muže“ sám zakládá. Po dvaadvaceti letech služby se rozhodl definitivně svléknout talár veřejného žalobce. Od prvního září se stane šéfem všech českých vyšetřovatelů. Autor knižních vzpomínek „Gaunery nemám rád“ vstupuje do nové role s verbálním sebevědomím, které se prolíná celou jeho kariérou: „Dotáhnu akci čisté ruce.“

Mě platí stát

Miroslava Antla nepřimělo k odchodu ani dlouhých sedm let prožitých na komunistické prokuratuře. Někdejší člen KSČ se se svou předlistopadovou praxí vyrovnal už ve vzpomínaných pamětech: „Ani hodně drsný režim nemůže chtít, aby se mu občané bez postihu okrádali, olupovali, znásilňovali a dokonce mordovali,“ píše Antl. „Tvrdý režim si prostě násilí vždycky vyhradí sám pro sebe a umí to dát najevo… Svěřili mi násilnou trestnou činnost v kraji a já chránil svou prací slušnou část veřejnosti před tou neslušnou."Loajalitu si Antl zachoval i ve vypjatých časech listopadových dnů 1989, když se mu během semináře na hradecké fakultě vzbouřili studenti. "V Praze je revoluce. Volali slušně, ale velmi rozhodně a žádali, abych přerušil vyučování,“ vzpomíná Antl…