Odpolitizování šunky
Situace na knižním trhu v Česku se vyznačuje jednou nepřehlédnutelnou kuriozitou. Ačkoli více než jedno desetiletí po pádu komunismu u nás máme k dispozici publikace o moderních dějinách i těch nejexotičtějších zemí, stále se nám nedostává základních informací o nejnovější historii našich sousedů. Marně bychom třeba pátrali po dobrých dějinách Maďarska i Rakouska. Až donedávna panovala obdobná situace i v případě dějin Polska. Zjevný nedostatek zaplnila až čerstvě vydaná kniha historika Andrzeje Packowskeho Půl století dějin Polska 1939–1989. Od autora je přitom poctivé, že se nesnaží zastírat svůj negativní vztah ke komunistické ideologii a „reálnému socialismu“. Navzdory přiznané antipatii vůči komunismu se však Packowski s nebezpečím ideologického zkreslení a účelové interpretace novodobých polských dějin vypořádal úspěšně. Knihu sice napsal s výjimečným zaujetím, avšak bez zaujatosti.
Stát versus „lid“
Polské moderní dějiny je podle Packowskeho třeba chápat jako dějiny bojů proti vnějším nepřátelům a komunismu. Statečný, ale marný odpor polského obyvatelstva proti fašistickému útoku a paktu Molotov-Ribbentrop je dostatečně znám. Jen řady Domácí armády (Armia Krajowa) sdružovaly na jaře 1943 na 300 000 lidí a v domácím podzemním odboji padlo 100 000 Poláků. K tomu je třeba přičíst další partyzánská uskupení a účast desetitisíců Poláků bojujících po boku západních spojenců. Polské specifikum po roce 1945 pak spočívalo především v tom, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
