Když se kácí les
Afghánští tálibové se rozhodli zničit všechna zobrazení lidské postavy. Obětí obrazoborectví se staly mimo jiné i předislámské výtvarné památky. Světová veřejnost je ohromena, protestovalo mnoho politických a duchovních představitelů islámských zemí. Padla silná slova o vandalismu a barbarství. Zničení unikátních výtvarných památek, které vydržely půldruhého tisíce let a teď zmizí jen kvůli umanutosti hrstky náboženských fanatiků, je samozřejmě neštěstí. Ale pokud jde o obvinění z vandalismu a barbarství, stojí za to se zamyslet. Obrazoborectví je přece samozřejmou součástí také naší, evropské křesťanské kultury. Šíření křesťanské civilizace bylo vždy doprovázeno systematickým ničením hmotné kultury a zejména kultovních symbolů „pohanů“. Španělská kolonizace Ameriky budiž příkladem. V samotném křesťanství vzniklo několik obrazoboreckých hnutí, první v 8. a 9. století, kdy ortodoxní křesťané v Byzantské říši zničili takřka všechna křesťanská antropomorfní zobrazení. O totéž usilují nynější islámští obrazoborci v Afghánistánu. Podobnost vůbec není náhodná; v obou případech jde o fundamentalistický výklad základních věroučných principů. (Starý zákon výslovně zakazuje zobrazování Boha a jakýchkoli živočichů. Viz Ex 20, 4–5; Ex 20, 23; Dt 4, 15–19 a jinde. Korán od počátku zakazoval zobrazení Alláha, zobrazování lidských postav bylo zakázáno exegetickou právní tradicí až na konci 7. století a zákaz byl později rozšířen na všechny živé tvory.) Další křesťanská opravná hnutí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
