Do třetího tisíciletí

Za čtrnáct dnů začíná nové tisíciletí. Má sice hlubší význam pro nanejvýš dvě miliardy lidí na šestimiliardové planetě, nicméně tento letopočet je obecně přijímán jako globální. To je snad i jeden z bodů bilance druhého tisíciletí. Na jeho počátku neexistoval společně sdílený letopočet (ba leckde nebyl letopočet vůbec žádný), dnes ano. Proč? Důvody nejsou kulturně-imperialistické, nýbrž praktické. Gregoriánský kalendář, řídící se podle Slunce, v němž má každý rok stejný počet dnů (jen každý čtvrtý je o pouhý den delší), se skvěle hodí pro výpočet daní, statistická srovnání, počítačové systémy i jízdní řády. Proto běží fiskální rok 2001 i v mnoha zemích, které se k odkazu Ježíše Krista nehlásí ani omylem a své Nové roky slaví už tisíce let třeba podle lunárního cyklu. Má vůbec smysl uplynulé tisíciletí bilancovat a hodnotit? Na první pohled nikoli. Vždyť rozmezí let 1000–2000 nepředstavuje žádné reprezentativní období. Takové úseky hledají třeba klimatologové a hydrologové. Chtějí-li stanovit dlouhodobý normál (nikoli průměr, to je jen abstrakt), potřebují najít časový úsek, se kterým mohou srovnávat současné výkyvy počasí nebo průtoků v řekách. Pohybují se v řádu několika málo desetiletí. Má smysl srovnávat průtoky za minulých povodní s odhady hodnot starých stovky či tisíc let? Nemá. Srovnatelný úsek začíná zhruba před čtyřiceti lety, v době, kdy se ustálila síť přehrad na našich řekách. Jaký by však byl reprezentativní úsek pro srovnání politické? To je otázka. Pro…