Vše pro Kwasniewského

Polsko jako by čerpalo z francouzské tradice cohabitation - soužití pravicového prezidenta a levicové vlády, či naopak. Necelé dva měsíce poté, co slavilo 20. výročí Solidarity coby své vlastní cesty zpod komunistického jařma, a tři roky poté, co se ujala vlády reformní pravice, triumfoval již v prvním kole prezidentských voleb opět postkomunista Aleksander Kwasniewski. Před pěti lety jej ve stejné situaci podpořilo 33 % voličů, letos 8. října to bylo o 20 % víc. Pokud byl na svůj první mandát zvolen ve velmi konfliktní atmosféře jako osobnost mnohým Polákům přímo odporná, v letošní kampani byl kandidátem s nejmenším negativním elektorátem. A je prvním polským prezidentem zvoleným v prvním kole. O čem vlastně tyto volby vypověděly? Vedle toho, že určily na příštích pět let hlavu polského státu, přinesly i několik dalších důležitých informací.
Walesa do historie
První informace se váže kdrtivé porážce Lecha Walesy. Jeho osobní popularita, která v poslední době stále roste, se ve volebních výsledcích nijak neodrazila. Jednoprocentní podpora pro Walesu totiž znamená, že „živou legendu“ polské cesty k nezávislosti se Poláci rozhodli pohřbít zaživa, odložit ji do dějin. Druhý závažný závěr se týká druhého poraženého - lídra Volební akce Solidarita (AWS) Mariana Krzaklewského. Fakt, že dostal méně hlasů (15,5 %), než kolik činí popularita samotné AWS (18–22 %), je předzvěstí krize této formace a boje o moc v ní. Krzaklewski nyní bojoval nejen o svůj…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















