Proč stále Saddám
V posledních týdnech sledujeme další krizi v Perském zálivu, která hrozí přerůst v ozbrojený konflikt. Tentokrát bagdádské vedení odmítlo povolit přístup inspektorům OSN do prezidentských paláců, tedy na místa, o nichž se světová organizace a USA domnívají, že by zde mohly být ukryty zbraně hromadného ničení.
Celý Blízký východ bubnuje na poplach. V Izraeli stojí fronty před centry civilní obrany a čekají na vydání plynových masek. V Zálivu je již tolik válečných lodí amerického námořnictva, že moře jižně od iráckého pobřeží připomíná spíš newyorské Times Square v poledne než vodní hladinu. Ambasády v celé oblasti vypracovávají evakuační plány a zavádějí bezpečnostní opatření. Pokolikáté už od roku 1990…
Kdo za to může? Irácký diktátor Saddám Husajn! Tak proč se ho svět nezbaví? Tuto otázku si klade řada lidí, jimž leží osud Blízkého východu na srdci. Odpověď je krátká a prostá: protože na odstranění Saddáma dohromady nikdo nemá zájem!
Na pozvání Saúdů
Když se 2. srpna 1990 irácké tankové svazy valily po dálnici číslo šest do Basry přes hranice malého, ale bohatého ropného emirátu Kuvajt, naskytla se Spojeným státům neuvěřitelná šance. To, co do té chvíle bylo téměř nemožné, Saddám Husajn dokázal za jedinou noc. Rigidní a staromilská Saúdská Arábie a okolní ropné monarchie společně požádaly Washington o vojenskou přítomnost.
A tak se po statisících začaly v nejsvětější muslimské zemi, v království rodu Saúdů, objevovat "Západem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
