Mezi Maďary a šoky
Po loňských parlamentních volbách, v nichž zvítězila pravice, usedli poprvé v dějinách nezávislého Rumunska do vládních křesel oficiální představitelé rumunských Maďarů. Naděje na výraznější omezení národnostních konfliktů se tím však splnily jen zčásti. Ještě nedávno se dokonce zdálo být pouze otázkou času, kdy maďarští ministři podají demisi. Paradoxně se však nyní, kdy Ciorbeaův kabinet pravého středu prožívá nejtěžší okamžiky od svého ustavení a kdy se Rumunsko ocitlo na prahu předčasných voleb, stala Demokratická unie Maďarů v Rumunsku prakticky jedinou politickou silou, která nehrozí odstoupením z vlády.
Obtížné smíření
V Rumunsku žijí téměř 2 miliony Maďarů, z velké části nikoliv někde v pohraničí, ale v samém „srdci“ země, v Sedmihradsku. Kvůli tzv. historickým konfliktům, tedy nejprve kvůli maďarizaci této oblasti a později naopak kvůli její romanizaci, především za Ceaušeska (zákaz dávat dětem maďarská jména, zrušení většiny národnostních škol, organizování masové migrace obyvatel z jiných oblastí země do Sedmihradska), vyrostla mezi oběma etniky silná zeď nevraživosti a předsudků. Silnější než ta, jež dnes dělí Maďary od „většiny“ na Slovensku.
V kraji, kde jsou Maďaři považováni za kdovíproč stále živé „pozůstatky okupanta“ a kde na druhé straně otcové mají ve zvyku pohlavkovat dítě za použití rumunského slova, není příliš snadné provádět politiku smíření. Byť dotyčný politik pochází ze staré sedmihradské rodiny, je přitom…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
