Já vím, že končím

Minulé úterý se ministr průmyslu Miroslav Grégr sešel na první poradě se svým novým týmem náměstků. Bylo to krátce poté, co ministr potvrdil, že bude navrhovat nové lidi do čela polostátních podniků. „Vím, že brzy končím, protože na té poradě probírali moje jméno,“ říká Karel Kříž, který letos za Fond národního majetku zasedl do představenstva Sokolovské uhelné. Jako bývalému novináři je mu motiv jasný: ještě v roce 1990 publikoval sérii článků na téma, proč by Grégr neměl být v tehdejší vládě ministrem. Podle nového náměstka Zdeňka Vorlíčka (po roce 1992 byl poslancem za KSČM) jsou to však předčasné úvahy: „Jméno pana Kříže na poradě padlo. Ve volné debatě se komentovalo, co kdysi psal do novin, včetně jeho výroků o panu ministrovi a o mně. O jeho výměně ale debata nebyla.“

Dělají to všichni

Noví ministři zatím dosadili své lidi do představenstva OKD, do státní továrny na krevní deriváty Sevak i do dozorčí rady České pojišťovny - a mají v ruce jednoduchý argument: předchozí vlády to dělaly také. „Považuji za vrchol pokrytectví, když nad tím dnes někteří pravicoví politici lomí rukama,“ zlobí se náměstek Vorlíček. To je do značné míry pravda: například po privatizaci Telecomu se stal jeho generálním ředitelem tehdejší náměstek ministra Dyby Svatoslav Novák a státní rafinérský holding Unipetrol je bývalými politiky doslova „prošpikován“ (Miroslav Téra, Filip Šedivý, Karel Ledvinka, Josef Holub). Mimochodem právě v Unipetrolu zůstávají naprosto…