Těžké mraky raket
Středomořské léto by bylo extrémně horké, kdyby řecká a turecká strana rozděleného Kypru naplnily své hrozby. Válečný požár by zachvátil nejenom zelenou linii dělící ostrov, ale mohl by vyústit i v konflikt patronů obou komunit - Řecka a Turecka, členů NATO. V čem je problém?
Hladce s Jelcinem
V prvních dnech roku 1997 se do světa rozletěla zpráva, že Nikósie podepsala s Moskvou dohodu o nákupu sofistikovaného systému protivzdušných raket S-300, jakési obdoby amerických patriotů známých z války v Perském zálivu, kdy sestřelovaly Saddámovy scudy letící na Izrael a Saúdskou Arábii. Tímto krokem kyperští Řekové vážně narušili rovnováhu sil na už tak zbraněmi zahlceném ostrově. Turecko reagovalo protesty a hrozbami: od vystoupení ze západních struktur po preventivní vojenský úder, který rozmístění raket S-300 zabrání. Kyperští Řekové ale trvají na svém a jediné, čeho se ve věci dosáhlo, byl odklad původního termínu rozmístění střel z letošního srpna na podzim, nejspíše na konec listopadu.Toto rozhodnutí už je podle diplomatů nezvratitelné. Rusové v červnu na základně u Kaspického moře systém vyzkoušeli a vycvičili kyperský personál. Poslední slovo padlo při vřelém přijetí kyperského prezidenta Glafkose Kleridise v Moskvě 13. července. Kleridis si pochvaloval, jak hladce a podrobně projednal celou věc osobně s prezidentem Jelcinem. Mluvčí Kremlu Sergej Prichodko pak potvrdil, že vojensko-technická spolupráce s Kyprem je integrální součástí ruské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
