Visegrád na Baltu
Estonsko, Litva a Lotyšsko v červnu podepsaly evropské dohody (Europe agreements) s Evropskou unií. Přidaly se tak k zástupu států, které by se chtěly stát jejími členy. Samotná Unie s tímto krokem poměrně dlouho váhala.
Estonsko, Litva a Lotyšsko v červnu podepsaly evropské dohody (Europe agreements) s Evropskou unií. Přidaly se tak k zástupu států, které by se chtěly stát jejími členy. Samotná Unie s tímto krokem poměrně dlouho váhala. Dosud se snažila držet zásady, že země, jež mohou být do ní přijaty, mají být vhodnými kandidáty i pro Severoatlantickou alianci, což je v případě Pobaltí velmi citlivý problém. Moskva již mnohokrát vystoupila proti tomu, aby byly do Aliance začleněny její někdejší satelity, natožpak republiky bývalého SSSR. V době, kdy se Rusko zmítá problémy čečenské krize, nevyvolalo rozhodnutí Bruselu žádnou ostřejší odezvu. Přesto je význam smlouvy zřejmý: Moskva už nemůže pokračovat ve svém vměšování do vnitřní politiky baltských států skrze národnostní otázky, jak doposud činila. Unie se rozhodla uzavřít dohody s Estonskem, Lotyšskem a Litvou: tím dala najevo, že nepovažuje vládní politiku těchto zemí vůči menšinám - i se zvláštním ohledem na etnické Rusy - za porušování lidských práv.
Jaké trumfy má Moskva
Přesto Pobaltí zdaleka nemá vyhráno a jeho „cesta do Evropy“ může zaznamenat nejeden zvrat. Státy Unie jsou v názorech na společnou politiku nejednotné a vždy bude záležet na tom, jaké trumfy nakonec Moskva vytáhne. Je známou skutečností, že především Francie, Španělsko a Itálie dávají přednost jižnímu směru a orientují se na státy Severní Afriky, zatímco hlavním zastáncem začlenění východoevropských zemí je Německo. Ale také v Německu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
