Zkus to za rok
Zkus to za rok
Skončily přijímací zkoušky na vysoké školy
Pro šedesát tisíc maturantů skončil boj o místa na českých univerzitách a teď už jim nezbývá než napjatě očekávat pošťáka. Pro polovinu z nich bude jeho červencový příchod zklamáním. Z obálky, kterou od něj dostanou, totiž vypadne zhruba tento text: „Na základě výsledků přijímací zkoušky Vás nepřijímáme ke studiu.“ Podobných dopisů dostane většina uchazečů několik, neboť středoškoláci hojně využívají možnost podávat více přihlášek najednou (loňský rekord je 16) a vysoké školy letos zaregistrovaly asi 150 tisíc přihlášek. Těch, kteří alespoň v jednom dopise najdou slovo „přijímáme“, nebude rozhodně víc než třicet tisíc.
Je to horší než státnice
Přetlak na vysokých školách trvá v podstatě od sedmdesátých let. Přijímací zkouška je dnes i ostřílenými studenty považována za nejtěžší prověrku schopnosti podat v krátkém čase perfektní výkon. „Státnice jsou proti tomu, co jsem teď zažil, procházka parkem,“ říká pětadvacetiletý inženýr ekonomie Tomáš krátce po písemné zkoušce na psychologii. Uchazečka o studium angličtiny na filosofické fakultě v Praze mluví stejnou řečí: „Hlásí se nás 150 a vezmou osm lidí. Ti budou v angličtině tak dobří, že nevím, co budou studovat."Rektor Univerzity Karlovy prof. Karel Malý si ovšem obtížnost zkoušek pochvaluje: "Máme zjištěno, že úroveň studentů na právech nebo medicíně se v poslední době radikálně zvýšila.“ Aprávě kvalita studujících vypovídá podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
