Zapomenuté umění
Zapomenuté umění
Pražská výstava: Mezery v historii 1890–1938
Tvorba německých a většiny židovských umělců v českých zemích - třebaže představuje rozsáhlou oblast umění - zůstávala dosud stranou zájmu české kunsthistorie a byla vlastně vytěsněna z našeho vědomí. Vinu na tom nese v nemalé míře představa českého národního umění, jak se utvářela od poloviny minulého století, přetrvávala za první republiky a byla petrifikována poválečnou konstrukcí kultury národní a lidové. Tento zjednodušený model, který postihoval donedávna i starší umění doby rudolfinské a barokní, vyvolal značně selektivní přístup zejména k umění 19. a 20.století. Z historie tohoto období tak byly vymazány celé národnostní skupiny - o to snadněji, že od druhé světové války tato kulturní společenství přestala u nás fakticky existovat. Jak zdůrazňuje v úvodu katalogu Hana Rousová, podílela se na této situaci i zjednodušená představa jednosměrného (tj. avantgardního) vývoje moderního umění, do níž dílo většiny z nich lze jen obtížně zařadit.Přes některé nedostatky - pochopitelné při zpracování tak rozsáhlé oblasti, zahrnující několik uměleckých generací a stovky jmen (na výstavě je zastoupen pouze výběr 6O německých, 33 židovských a 22 českých umělců, naznačujících kontext českého umění) - poskytuje výstava poprvé celkový obraz německého a židovského moderního umění u nás a otevírá řadu nových pohledů - jak na umělecké dění v českých zemích, tak na české umění samotné.
Umění bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
