Film stojí víc, než za co stojí
Film stojí víc, než za co stojí
Problém není ani tak v tom dobrý film vyrobit, jako ho distribuovat
Jarmila Kučerová vede malý filmový klub na kraji Ostravy. Klub hraje tři představení týdně. Sponzorují ho dvě místní firmy. Sál má sedmdesát míst. Čtyři sta členů klubu je ochotno třeba i sedět na podlaze, aby viděli Tarkovského Zrcadlo či staré Rohmerovy filmy. Kučerová nemůže pronajmout větší sál, klub by to finančně neunesl. Jeho situace je zmenšeninou celosvětového problému: takzvaných náročných diváků je více, než mnozí myslí, ale zase ne tolik, aby dohromady zaplatili náklady spojené s výrobou a distribucí uměleckých filmů.
Truchlivé vyhlídky
Všechny veřejné diskuse o domácí kinematografii se točí kolem beztak vyřešené privatizace Barrandova, kolem dotací pro domácí produkci či autorských práv. Protože čeští režiséři vždycky prosadí své filmy - i ty sebehorší - do kin v pražském centru, stojí problém filmové distribuce stranou. Ani jedna organizace neprotestuje proti diskriminaci diváků, kteří chtějí občas něco jiného než hollywoodské filmy. Pro zájemce je dobré vědět, že vznikne-li vůbec možnost, pak budou kina uvádějící neamerické filmy stát spíše mimo městská centra, budou mít levnou reklamu a spoléhat budou na zavedenou klientelu. Taková chvíle je však v nedohlednu, protože problémy spojené s distribucí filmového umění narůstají všude na světě. A navíc, zatímco se u nás malé firmy pracně stavějí na nohy, v nepříznivé ekonomické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
