0:00
0:00
Speciál9. 10. 202414 minut

Indiáni, kovbojové a trampové v české kotlině

Kde se vzala a proč trvá tuzemská láska k severoamerické romantice a Divokému západu

Setonova představa indiána jakožto ušlechtilé bytosti byla notně idealizovaná.

Když se u českého táboráku večer rozezní kytara a začne se zpívat, zpravidla brzy dojde i na písně, které všechny přítomné na chvíli přenesou do úplně jiné země, doby i atmosféry. Zpívá se v nich o tom, jak teskně hučí Niagara, o růžích z Texasu nebo o krvavé bitvě bělochů s indiány blízko Little Big Hornu. Texty zná už od dětství z táborů či vodáckých výprav nazpaměť skoro každý. A nikdo moc neřeší, proč příslušníci malého národa v srdci Evropy tak rádi hromadně pějí skladby inspirované Severní Amerikou v dávno minulé, westernové éře.

Lásku k Divokému západu, kovbojské romantice a nespoutané severoamerické přírodě je možné ostatně v Česku vystopovat i v dalších podobách. Stačí se projít lesem kousek za Prahou a na mnoha místech tu člověk narazí na staré osady dřevěných srubů zdobené indiánskými motivy a pojmenované v duchu Divokého západu Askalona nebo El Paso. V jejich okolí lze potkat trampy, kteří svým oblečením i přezdívkami nápadně připomínají zálesáky tábořící kdesi v americké či kanadské divočině.

↓ INZERCE
Lásku k Divokému západu, kovbojské romantice a nespoutané severoamerické přírodě je možné ostatně v Česku vystopovat i v dalších podobách.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články