Paradox Babiš. Společnost je dobře vytrénovaná, aby odolala možným excesům nové vlády

Andrej Babiš oznámil na 3. listopad podpis koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy. Vláda ale možná vznikne definitivně až v prosinci, očekávanou prodlevu způsobí pravděpodobně dohady kolem jmen budoucích ministrů. Babiš možná nebude souhlasit s některými návrhy koaličních partnerů nebo počítá s tím, že bude muset vést o jménech složitější debaty s prezidentem Petrem Pavlem. Viditelný problém je pochopitelně s nominací Filipa Turka na post ministra zahraničí, ale diskuse se určitě povede také o šéfech obrany, životního prostředí nebo kultury. To vše nicméně stále představuje běžný demokratický provoz po volbách. Podstatné je, co se začne dít, až se nová vláda ujme díla. 

Povede nás směrem k destrukci demokratických hodnot? Bude si chtít ochočit veřejnoprávní média nebo se pokusí změnit směr naší zahraniční politiky k větší izolaci od Evropské unie a dosavadních společných plánů? Jak to zasáhne naši obranu, bezpečnostní instituce, spravedlnost a ekonomiku? Tyto otázky dnes rezonují sociálními sítěmi i médii. Dobrou zprávou je, že změny nezáleží jen na snaze vlády, ale i na odolnosti či nezávislosti zmíněných institucí a na společnosti samotné – a současně je překvapující, jak málo posty na sociálních sítích i některá média věří tomu, že očekávané excesy budoucího kabinetu zvládnou. 

Beranidlo i strašák

Samozřejmě není možné pominout vliv, názory a pocity lidí, kteří ve volbách poslali k moci zmíněné strany. Velmi často jde o konstrukce postavené na neznalosti fungování demokratických institucí, spravedlnosti, ale i ekonomiky. Třeba že policie, soudy či státní úřady sloužily jako opora moci dosluhujících politiků, nikoli demokracie. Například voliči ANO lehce přijali tvrzení Andreje Babiše, že soud v případu Čapí hnízdo je politickým procesem. Zmínění kritici často nevědí, jaké má demokracie pojistky proti zneužití. Nepřipouštějí si ani, že ve státních institucích nepracují jen jacísi totálně poslušní úředníci, policisté, vojáci, soudci, ale občané s demokratickými zásadami.