Ranní postřeh Martina Bútory: Totální restart Slovenska?

V Česku už volební kampaň fičí na plné obrátky, na Slovensku máme ještě do voleb daleko – komunální a krajské nás čekají koncem října 2026, řádné parlamentní volby přibližně ve stejnou dobu o rok později (pokud do té doby vláda vydrží). Letošní léto bylo u nás méně horké nejen z hlediska počasí, ale také v politice, i když kauzy zcela nevymizely. Premiér Fico obvinil Velkou Británii ze zasahování do slovenských voleb. Je to naprostý výmysl, komentoval obvinění velvyslanec Nigel Baker, šlo o podporu kampaně na povzbuzení mladých lidí k účasti ve volbách bez ohledu na jejich politickou příslušnost. V kauzu se proměnil i netransparentní tendr na záchranky, který vyvolal kritiku nejen opozice a části zdravotníků, ale i koaličních partnerů předkladatele strany Hlas, až byl nakonec zrušen. Skandál vyvolala i zjištění o problematickém financování předvolební kampaně prezidenta a čestného předsedy strany Hlas Pellegriniho a 300tisícové půjčce od jeho sestry.

Když se tedy ve městech i u silnic na Slovensku objevily reklamní nosiče Hlasu o tom, komu všemu pomáhá – „Lidé, regiony, Slovensko“, nepůsobilo to moc přesvědčivě. Ani nejnovější billboardy Matovičova hnutí Slovensko nepřišly s něčím novým – stojí na nich „Máme rádi Slovensko“, se srdcem uprostřed.

Skutečnou novinkou je billboard Progresivního Slovenska (PS) s názvem Velký třesk – Totální restart Slovenska. Přichází v době, kdy si PS během posledního pololetí udržuje náskok před Smerem. Pro srovnání: ve volbách v roce 2023 dosáhl Smer 23 procent, PS 18 procent a Hlas necelých 15 procent, ultrapravicová extremistická Republika se do parlamentu nedostala. Dnes prakticky ve všech průzkumech PS vede před Smerem přibližně o tři procenta (22–23 procent PS oproti 18–20 procentům Smeru), Hlas se pohybuje kolem 10 procent a Republika mezi 8–10 procenty. To svědčí o tom, že opoziční působení progresivců je v zásadě úspěšné (jiná věc je sestavení vlády, protože ani PS, ani SaS, ani KDH netouží po spojenectví s Matovičovým hnutím). Přesto je část voličů či podporovatelů PS vůči jeho chování kritická, strana se jim zdá být málo asertivní, málo viditelná. Volají po společných protestech opozice a po vytvoření stínové vlády, žádají jednoduchý a tvrdý jazyk podobný tomu, který používá Fico a jeho stoupenci.

V dokumentu Velký třesk, který bude uveden začátkem září, se mluví o tom, jak změnit celkovou filozofii ekonomiky. Připravili ho bývalý premiér a viceguvernér Národní banky Ľudovít Ódor, ekonomický expert hnutí Štefan Kišš a bývalý vládní analytik Martin Krok. Dokument ukazuje, jak střednědobě i dlouhodobě nastartovat ekonomiku, klade si za cíl zjednodušit daňový systém, odbourat byrokracii, podpořit inovace, vědu, výzkum, prosadit decentralizaci, dbát o lidský kapitál. Podle předsedy PS Michala Šimečky návrh opatření vychází i z obav, že Slovensko se propadne do recese.

Ľudovít Ódor dodává: „Jsme malá země a nemáme talent na všechno. Máme pár světlých bodů, například v průmyslu nebo kyberbezpečnosti. Tam se musíme snažit stát se špičkou. Namísto průměrné politiky ,dejme každému trošku‘ potřebujeme ohodnotit ty, kteří přinesou evropskou kvalitu. A vytvořit kolem nich prostředí – seskupení talentů.“ Zdůrazňuje, že jsme naštěstí stále v EU, která nám nabízí desítky miliard, i když je čerpáme katastrofálně: „Pokud tedy uděláme tři čtyři věci – lidský kapitál, deregulaci, lepší čerpání eurofondů a obranu demokracie –, tak můžeme něco zásadně změnit.“

Progresivci vyzývají vládu, aby spolu s konsolidačním balíčkem představila i prorůstovou strategii. „Můžeme konsolidovat, kolik chceme, ale když nebude ekonomika růst, tak budeme mít stále větší dluh a budeme směřovat k bankrotu. Proto Velký třesk představíme v době, kdy se bude schvalovat i konsolidace, abychom dali alternativu této vládě a ukázali, že my víme, jak nastartovat hospodářský růst,“ vysvětlil Šimečka.

Kromě schopnosti odpovědět na očekávanou kritiku a získat partnery pro takovouto ekonomicko-politickou změnu bude zřejmě jedením z největších problémů srozumitelně vysvětlit co nejširší veřejnosti, o co vlastně ve Velkém třesku jde. „Tím, že situace je špatná už delší dobu, je dnes jednodušší vysvětlit, kde se nacházíme,“ domnívá se Ódor.

V rozhovoru pro časopis Týden se ho Štefan Hríb zeptal: „Už jen vyhrát férové ​​volby je dnes výzva. Pokud se to podaří, přijde druhá výzva – posunout zemi mezi prosperující státy. Troufáte si?“ Spolutvůrce dokumentu odpověděl: „Kdybychom si netroufali, nevrátil bych se do politiky. Možná je výhoda, že jsem už starší a pamatuji si černou díru Evropy. Kdyby tehdy někdo řekl, že jednou budeme tygrem Evropy, nevsadil bych na to ani korunu. Ale stalo se to. Proto mám naději, že se to dá. Je lepší věřit, že se to podaří, než nezkusit nic.“

Autor je sociolog.