Od beztrestné lži k zákazu pravdy: Babiš není v Evropě sám
Smysl výroku o táboře v Letech spočívá v tom, že bourá společenský řád poválečné demokratické Evropy
Ve střední Evropě jsme svědky opravdu zvláštního vývoje. K moci se dostávají ti, kteří využívají svobodu projevu pro šíření lží, na konci to však budou právě oni, kteří budou usilovat o to svobodu projevu zrušit - a zakázat říkat pravdu.
Jsem si jist, že Andrej Babiš vyřkl lež o tom, že lágr v Letech nebyl koncentrák, ale pracovní tábor, záměrně. Smysl toho výroku spočívá v tom, že bourá společenský řád poválečné demokratické Evropy, do níž jsme se po roce 1989 zařadili. Tato Evropa stojí (kromě jiného) na odmítání totalitních režimů a na odhalování pravdy o holocaustu. Proto je také trestána „osvětimská lež“. Babiš jednou větou napadl všechny tyto tři pilíře a ve své pozdější omluvě napadl další – svobodná média.
Jenže Babiš je jen ilustrací trendu, na jehož počátku před několika lety byla možná jen intuitivní nenávist vůči evropskému řádu, ale dnes je to už cílevědomá snaha jej zbourat. A ve střední Evropě často přichází z nejvyšších pater moci.
Mohlo by vás zaujmout:
Čtěte také: Proč chybí úcta k táboru v Letech? Odpověď je jednoduchá
V polovině srpna dostal v Maďarsku jedno z nejvyšších vyznamenání (Kříž rytířského řádu) novinář Zsolt Bayer, dlouholetý přítel premiéra Viktora Orbána. Proslul nespočetnými antisemitskými výroky a o Romech psal jako o „zvířatech“, s nimiž nelze žít. Udělení řádu není omyl ani nešťastná náhoda. Je to záměr, stejně jako Babišův výrok. Jde o to dát lidem najevo, že řád poválečné Evropy už v našem regionu neplatí.
Vidíme to i na Slovensku, kde jsou fašisté sice v opozici, ale ve vládě je Slovenská národní strana, jež má obdiv k fašismu v genech a je jen otázkou času, kdy se k němu veřejně vrátí. Výroků a činů, jež tento trend potvrzují, přibývá velkou rychlostí a zanedlouho to nebudou jen početné výjimky z pravidla, ale stanou se oním pravidlem. Co se stane poté?
To, co v Polsku: lež (i ta osvětimská) bude chráněna zákonem a říkat pravdu o minulosti bude trestné. Polská vláda poslala do parlamentu návrh zákona, podle kterého bude trestné (se sazbou do tří let) tvrdit, že na holocaustu se podíleli také Poláci. Zákon má bránit lež před historickou pravdou například o tom, že v polské vesnici Jedwabne bylo zabito přes 300 Židů rukama Poláků.
To není náhoda, ale logický vývoj. Na počátku je z nejvyšších pater moci beztrestně vyřčená lež jako ta Babišova, na konci bude tou samou mocí zakazováno říkat pravdu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.