Zachrání se SPD tažením proti sudetským Němcům?

Po volební euforii přišlo v řadách hnutí SPD vystřízlivění. Poslanci v kuloárech přiznávali, že mají obavy z „vysátí“ Andrejem Babišem. Neuměli určit a odpovědět na to, co bude jejich tématem, které si pro sebe šéf hnutí ANO „neukradne“. A odpověď nenašli ani víc než půl roku po volbách. Snaha stáhnout si pod sebe změnu veřejnoprávních médií, přestože s ní kdysi přišli, skončila neúspěchem. Okamura záměr předložit novelu jako první ve spěchu prozradil, byť šlo jen o první krok, vynětí některých plátců - a nakonec se tak musel po tlaku koaličních partnerů stáhnout. Teď strana zkouší nové téma, vyrazila do boje se sudetskými Němci na lokální (brněnské) i celostátní úrovni.

Před měsícem před kongresem SPD poslanec Jaroslav Foldyna Respektu řekl, že hnutí musí projít ideovým refreshem. „Otázka bydlení, porodnictví, zdravotnictví a tak dále. Od burek a islámských migrantů se musíme vrátit domů,“ tvrdil tehdy. Refresh se tedy buď nepovedl, nebo si zoufalá SPD myslí, že bydlení nebo zdravotnictví vyřeší bojem proti jednomu sjezdu sudetských Němců.

Těžko si jinak představit, proč Okamura riskuje možný konec spojenectví s ultrapravicovou Alternativou pro Německo (AfD), jejíž bavorská sekce volá po zrušení dekretů a odškodnění českých Němců. Doposud je s „partnerskou stranou“ spojoval mimo jiné společný boj proti migrantům, mohou se však rozkmotřit.

Německá poslankyně za AfD a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempf totiž prohlásila, že Česko by mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. Byť dodala, že obavy některých českých politiků, že sudetští Němci chtějí měnit majetkové poměry v Česku, jsou neopodstatněné.