Kultura není v bezpečí na Ukrajině ani v Česku

Hudebně podbarvenou recitací vlastní básně Moře pod jazykem jste zahajovala Frankfurtský knižní veletrh, na kterém je Česko letos čestným hostem. Jak k tomu došlo?

Oslovil mě Martin Krafl, ředitel Českého literárního centra při Moravské zemské knihovně, která organizuje účast Česka na frankfurtském veletrhu, zda bych měla zájem vystoupit na slavnostním zahájení, pokud budu vybrána. Pak jsem si v médiích přečetla, že ho zahájí spisovatelka Radka Denemarková, a pustila jsem to z hlavy. Jenže asi za měsíc mi volali, že němečtí partneři si vyžádali kromě hlavního projevu Radky Denemarkové také mě – s tím, abych jej doplnila uměleckým vystoupením.

Báseň si organizátoři vybrali z vaší tvorby?

Vůbec ne. Absolvovala jsem několik callů a dostala jsem plnou důvěru v tom, jak moje vystoupení bude vypadat. Brzy mi došlo, že to nebude projev, a navrhla jsem, že bych přednesla báseň. Líbilo se mi motto naší účasti „Česko: země na pobřeží“ odvozené ze Shakespearovy Zimní pohádky. Ráda píšu o imaginární geografii a v tu chvíli jsem si uvědomila, že by bylo nejlepší pro tuto příležitost přímo báseň napsat. A vzápětí jsem zjistila, jak je to těžké, protože několik naprosto geniálních básní o středoevropském, potažmo českém moři už vzniklo.