Srbové nechtějí těžit lithium. Vláda ale ano, může jí to pomoci odcizit veřejnost Evropě

Když jde o velké zahraniční investice v Srbsku, často dochází ke kombinaci netransparentních postupů a obcházení zákonů, do kterého jsou zapojeny i srbské úřady. Ty většinou chrání zájmy zahraničních společností na úkor veřejného zájmu. Projekt Jadar v Srbsku, který západní země nekriticky podporují bez ohledu na potenciální rizika, na něž upozorňuje řada odborníků, vyvolal protesty, otevřené konflikty a silnou polarizaci jak ve společnosti, tak mezi politiky.

Další evropská podpora projektu těžby lithia by u části veřejnosti, která jej považuje za rizikový, mohla vést k oslabení podpory pro evropskou integraci a posílení jiných zahraničních vlivů v zemi. Loni na konci října předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navštívila Bělehrad a uvedla, že Srbsko je odhodláno provádět reformy v oblasti právního státu a demokracie a že je jednou z nejpokročilejších zemí v procesu vstupu do EU. V ten stejný den byl v obci Loznica, kde se plánuje otevření dolu na lithium a bor, zakázán vstup poslancům a médiím na jednání místního zastupitelstva.

O čtyři dny později byla zveřejněna nová výroční zpráva Evropské komise o pokroku Srbska na cestě do EU. Stejně jako v předchozích letech kritizovala především vládu práva, stav demokracie a svobodu médií. Srbsko už roky neotevřelo ani neuzavřelo žádnou přístupovou kapitolu v jednáních s EU. Proto byla návštěva Ursuly von der Leyen v regionu „více než iritující. Způsob, jakým mluvila o západním Balkánu, zněl, jako by hovořila o Skandinávii.

To množství chvály – Srbska i dalších zemí – je naprosto iritující a nereálné,“ říká Boško Jakšić, analytik a dlouholetý šéfredaktor zahraničněpolitické rubriky deníku Politika, a dodává: „To všechno je v zájmu peněz. Zdá se mi, že vstupujeme do nové fáze. Po stabilokracii, kdy byly kvůli stabilitě a bezpečnosti tolerovány všechny autoritářské tendence v regionu, je nyní důraz kladen na ekonomiku a na Plán růstu, v jehož rámci má být v regionu rozděleno šest miliard dolarů. Je to sice formálně podmíněno stavem právního státu a institucí, ale vidíme, že to absolutně nemá žádnou spojitost s realitou. Výplaty začnou, přestože v oblasti reforem a demokratizace nejsou žádné výsledky.“