Napne teď Írán všechny síly k získání atomovky? Zde jsou scénáře vývoje

Kdo v záplavě naléhavých aktualit z Blízkého východu hledá trochu nadhledu, tomu může  pomoci pohled do historie.  Třeba vzpomínka na 1. května 2003. Tehdejší americký prezident George W. Bush v ten den na letadlové lodi Abraham Lincoln oznámil „splnění mise“: válečnou výhru Spojených států a jejich spojenců nad „nepřátelským iráckým režimem“. Praxe ukázala, že nic nekončí a Bushova válka proti tyranii Saddáma Husajna nakonec vyústila do katastrofy. Následná občanská válka v Iráku si vyžádala stovky tisíc obětí, v regionu posílila vliv nepřátelského Íránu i sunnitských extremistů, americká důvěryhodnost a v důsledku i moc USA ve světě byla trvale poškozena.   

Ukázalo se, že vojenský triumf nestačí, respektive nutně nevede k žádoucím či vytouženým dlouhodobým politickým výsledkům. A především, že se reakce na dnešní akce projeví až se značným zpožděním – a bilancování výsledků vojenských „misí“ dává smysl až po letech. 

Uprostřed nepřeberného množství komentářů a názorů na nynější válku mezi Izraelem a Íránem, do níž vstoupily i Trumpovy USA, je tedy dobré nezapomínat na pomíjivost dnešních závěrů. S tímto vědomím se pojďme věnovat jedné z klíčových otázek: Co izraelský a americký útok udělá s íránským režimem? Přežije vláda ajatolláhů? A pokud ne, kdo ji nahradí?  

Dilema íránského režimu