Našli ho v ledovcové trhlině dvacet metrů hluboké na Špicberkách. Polárníkovi Miroslavovi Jakešovi bylo 75 let. Určitě to byla lepší smrt než umírat ve svém bytě v pražském paneláku nebo v nemocnici.
Jít v tomto věku do divočiny, to už člověk se smrtí nějak asi počítá, i když znáte ledovce tak dokonale jako on. Vedl nás – partu deseti chlapů – před dvaceti lety jižním Grónskem. Šel s námi i Petr Placák, který na svých dlouhých nohou šplhal po horách jako pavouk, nebo Jáchym Topol, který se do Grónska zamiloval místo Aljašky.
Nebyla tam žádná civilizace a mapu měl jen ze satelitu. Taky nás přivedl k ledovci, a když jsem vylezl na ten kluzký špinavý led, pochopil jsem, jak snadné je umřít.


To byl poslední den výpravy, slezli jsme dolů k říčce, která vytékala z ledovce. Plavali v ní lososi. Polovina výpravy kulhala, k letecké ranveji to bylo ještě deset kilometrů. Každému byli nějací lososi ukradení, kromě Jakeše.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










