Vzkaz mocným: Nobelova cena míru pro obránkyni mezinárodního práva

Donald Trump a jeho únos venezuelského diktátora Madura i vyhrůžky anexí Grónska. Americko-izraelská snaha o svržení íránského režimu včetně bezprecedentního zabití tamního nejvyššího vůdce. Pokračující porušování mezinárodního práva či konvencí na ochranu civilistů ze strany Ruska, Izraele i súdánských válečníků. A americké sankce zavedené na mnohé z právníků či soudců, kteří se tato pravidla mezinárodního soužití snaží vymáhat – včetně americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem otevřeně přiznaného cíle zničit Mezinárodní trestní soud v Haagu.

Právě tato smršť zpráv o drolícím se řádu dovedla Nobelův výbor v Oslu udělující cenu míru k „vyslání vzkazu těm, kdo útočí na mezinárodní systém a jeho instituce“. S přesvědčením, že dodržování a vymáhání mezinárodního práva není doplňkem, který je možné ve jménu národního zájmu nebo i vznešených idejí ignorovat. Je naopak nutností, pokud se svět nechce vydat na cestu většího chaosu a násilí, ve kterém v posledku platí právo silnějšího.

Proto padla volba na jihoafrickou právničku, 85letou Navi Pillay, která – slovy předsedy Nobelova výboru Jørgena Watneho Frydnese – „odvážně a s osobní integritou udávala cestu směrem k celistvějšímu globálnímu právnímu řádu (…) a zajistila stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy”.

Komise ocenila, že po celý profesní život tlačila k odpovědnosti mocné politiky i celé státy. Coby právnička v rasistické diktatuře v rodné Jižní Africe, coby prezidentka mezinárodního tribunálu, který vyšetřoval genocidu ve Rwandě, coby soudkyně Mezinárodního trestního soudu, coby vysoká komisařka OSN pro lidská práva. A aktuálně jako soudkyně Mezinárodního soudního dvora v případu možné genocidy Rohingů ze strany vojenské junty v Myanmaru.