Ján Markoš: Na Slovensku máme příliš mnoho tragických hrdinů

Tak jako na dveřích často najdeme dva nápisy – z jedné strany „tlačit“, z té druhé „táhnout“ –, existují i ​​dva způsoby, jak může jednotlivec měnit společnost. Buď může lidi kolem sebe do něčeho tlačit, nebo je naopak může přitáhnout.

Ti, kdo tlačí

Na Západě máme již po staletí ideál tragického hrdiny, který se postavil přesile špatného světa, a proto trpí. Představte si například takového Promethea, který ukradl bohům oheň a za trest byl přikován ke skále. (Skutečnost, že si na jeho játrech každodenně pochutnával orel, je už jen příslovečnou třešničkou příběhu.)

Do této polohy tragického hrdiny se ve slovenském (a nejen slovenském) veřejném prostoru stylizuje mnoho lidí. Typicky mají jasné ideály, ke kterým směřují, a pevné morální zásady, které vyžadují po sobě i po ostatních. A jsou pro ně ochotni snášet různá příkoří od mocných. Zatnou zuby a drží.