Fareed Zakaria: Aby liberalismus porazil socialisty a populisty, musí se radikálně změnit

Dvě události, které se nedávno odehrály na opačných stranách Atlantiku, poukazují na stejný problém. Ve Velké Británii je mužem, od něhož se všeobecně očekává, že nahradí důstojného Keira Starmera v úřadu premiéra, Andy Burnham, který jako své krédo hlásá „socialismus příznivý pro podnikání“. V New Yorku přinesly demokratické primárky výrazná vítězství socialistům. Obojí naznačuje, že povstalecká levice našla způsob, jak proměnit protest v moc.

Nejprve jedna výhrada: levice nesměřuje jednotně k socialismu. Mnoho primárek mimo město New York vyhráli umírnění demokraté. V názorově nevyhraněném volebním obvodu těsně za hranicemi města suverénně zvítězila válečná veteránka Cait Conley. Určitý druh liberalismu však ztrácí energii, sebevědomí a spojení s lidmi, které údajně zastupuje.

Ve své nové knize The Revolutionary Center (Revoluční střed), brilantní intelektuální historii liberalismu od osvícenství po současnost, nám Adrian Wooldridge připomíná, že liberalismus byl kdysi nejradikálnější silou v politice. Útočil na zděděná privilegia, monopolní moc, cenzuru, aristokracii, církevní autority a uzavřená cechovní sdružení. Nebyla to ideologie establishmentu. Bylo to beranidlo proti establishmentu.

Dnes se liberalismus ztotožňuje s mocí – s velkými univerzitami, nadacemi, mediálními organizacemi, korporacemi a byrokracií. Wooldridge tvrdí, že to vedlo ke dvěma zásadním selháním.