Tomáš Brolík: Chybí mezi poradci ombudsmanky konzervativci? A co to znamená?
Podstatná je znalost, ne názory
Společnost pro obranu svobody projevu, tedy zapsaný ústav a think tank, který se označuje za nositele konzervativních názorů v tuzemsku, kritizuje ombudsmanku Evu Kostolanskou, že v jejím poradcovském sboru je málo konzervativně smýšlejících lidí a málo obránců svobody projevu. Že je dokonce takzvaně woke, což demonstruje na jménech tří členů z celkově třiadvaceti poradců.
Nejprve: to, že se někdo oficiálně označí jako obránce svobody projevu, neznamená, že jím je. Stejně jako samozvaně konzervativní spolek neztělesňuje tuzemský konzervatismus. (Ten, dá se důvodně předpokládat, zastává lépe zástupkyně katolické Charity, která je v poradcovském sboru také.) To, že Společnost pro obranu svobody projevu po ombudsmance něco žádá, neznamená, že to žádá jménem konzervatismu a jménem svobody projevu, ale jménem členů spolku.
Chtějí po ombudsmance, aby v jejím poradním sboru byli lidé, kteří si o světě myslí podobné věci, jako oni. Něco chtít, klidně i v twitterových postech, je legitimní. Když někdo kritizuje, že se členem Rady pro lidská práva stal právník a lobbista za zákaz potratů Jakub Kříž, můžou oni kritizovat personální volbu ombudsmanky.


K čemu ale slouží poradní sbory? Poradní sbory nejsou přehlídkou názorů a pohledů. Pak jsou to debatní kroužky, třeba zajímavé, ale poradci jsou tu od toho, aby korigovali reálné rozhodování moci. Poradci jsou od toho, aby věděli, jak to na světě skutečně chodí, aby měli podrobnou znalost života nejrůznějších skupin lidí, aby pomohli těm z nás, kdo disponují mocí, dohlédnout nezamýšlené a netušené důsledky jejich rozhodnutí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Základní hranice
Výzva šéfredaktorek a šéfredaktorů českých médií politické scéně










