Když vás vládnoucí moc chce potlačit, zbavíte ji moci nad vámi jednoduše tím, že ji veřejně odmítnete

Do soutěže Bienále ilustrací Bratislava se nepřihlásily desítky umělců. Jejich bojkot je vyjádřením zoufalství nad stavem Bibiany, instituce, kterou ničí ministryně kultury Martina Šimkovičová.

Bojkot je ve své podstatě radikální formou nesouhlasu, když všechny pokusy o dialog selžou. Mně je takový postoj blízký, neboť po celý život bojkotuji mnohé lidi i instituce, o kterých jsem přesvědčen, že je zbytečné s nimi ztrácet čas. Oni o mém bojkotu nevědí, protože ho veřejně nevyhlašuji.

Paradox bojkotu totiž spočívá v tom, že ačkoli již není pasivnější možnosti nesouhlasu, navenek působí aktivně, dokonce agresivně. Protože ten, kdo bojkotuje, napadá podstatu demokracie, kterou je přece dialog.

Vůči bojkotu je taková výtka nefér a stejně nefér je i vzývat dialog jako ideál společenského smíru. To slovo se totiž může zvrtnout ve svůj opak a ztratit se v babylonské věži jazyků. Například když poslanec Smeru Richard Glück řekne: „My všichni jsme pro vedení dialogu, na rozdíl od vás progresivních médií.“