Petr Šimůnek má pro Daniela Landu evidentní slabost. Před časem byl průvodcem po hnutích mysli kontroverzního zpěváka v jednom z dílů seriálu Třináctá komnata, o víkendu si ho pozval do Nedělní partie.
Byla to značně obskurní podívaná. Nepřipraveného diváka mohl pohled na Landu v křesle politického diskusního pořadu vyděsit: snad proboha nemá bývalý člen skinheadské kapely Orlík politické ambice? Už po pár větách jsme si mohli všichni oddechnout. Přes přímé Šimůnkovy otázky se Landa odmítl k politice vyjadřovat a soustředil se na pravý účel svého pobytu ve studiu – propagaci svého nového projektu Zlatý drak.
Něco už médii proběhlo v posledních týdnech. Landa opustil řady křižáckého společenství Ordo Lumen Templi, rozžehnal se s bratry tíhnoucími údajně ke „křesťanské spiritualitě“ a nechal se inspirovat myšlenkami C. G. Junga, zejména jeho příklonem k alchymii. Nečekejme ale od Landy hluboký ponor do fascinujícího světa hermetických nauk. Zlatý drak by měl být organizací na způsob Sokola šmrncnutého „fantasy designem“.
Člověk si podle zpěváka o charakteru nového projektu udělá nejlepší obrázek, když se podívá na serveru Stream na internetovou reality show Peklo s Landou. Je to zážitek hraničící s nechtěnou parodií. Jako byste z Klubu rváčů vykuchali ironii a nadhled. Čtveřice nesympatických soutěžících v něm pod otcovským dohledem Landy vyhání své démony v posilovně, v boxerském ringu nebo za volantem hummeru. Koneckonců je to Landova osobní cesta. Zpěvák, který sám sebe v Šimůnkově Třinácté komnatě charakterizuje jako poseru a strašpytla, který tak nenáviděl strach, že ho začal šířit, se netají tím, jak ho osobně změnil thajský box. Nic proti.
Pro deprivanty může být Landova neortodoxní škola sebevědomí jistým přínosem. Problém nastává v tom, že zpěvák problematické vzorce chování servíruje divákům na Streamu jako normu. Aktuální zpráva deníku Aha hovoří o tom, že Landa vyjednává o uvedení reality show Tajemství Zlatého draka na Nově. Až se na nejsledovanější komerční televizi objeví Landova pravidelná dávka agresivních emocí, to bude teprve to pravé peklo.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.