Prezident chce svou vládu, začne přetlačovaná

Miloš Zeman v pondělí oznámil svou chuť ignorovat vůli většiny ve Sněmovně a jmenovat úřednickou vládu. Jasno bude v úterý odpoledne po ohlášené tiskové konferenci Hradu, ale je pravděpodobné, že svou chuť také naplní.

Ústavní právníci mluví o výstřelku prezidenta, byť to ústava hlavě státu čistě formálně dovoluje. Bylo by to každopádně poprvé, co se při jmenování úřednické vlády prezident neohlíží na vůli stran a poslal by vládnout lidi, kteří nemají šanci získat ve Sněmovně důvěru. Nejčastěji se jako o možném Zemanově premiérovi mluví o ekonomovi Jiřím Rusnokovi.

Pokud Zeman skutečně vzkáže koalici, že se mu vláda složená ze zvolených delegátů a vedená Miroslavou Němcovou nepozdává a že si udělá svoji, rozjede se mezi Sněmovnou a centrálami stran na jedné a Hradem na druhé straně přetlačovaná. A může trvat hodně dlouho.

ČSSD a KSČM (ti druzí aspoň prozatím) chtějí Sněmovnu rozpustit. To znamená, že by prezident do šedesáti dnů musel vyhlásit termín předčasných voleb – vyjít by to mohlo na polovinu až konec září. Přidat by se k opozičním stranám musela i TOP 09, která to původně chtěla udělat, a ideálně i ODS. Úřednickou vládu bez důvěry ve Sněmovně nyní nechce nikdo. Má to ovšem svá úskalí.

Strany koalice včetně Lidem by tím přistoupily na to, že si zde Miloš Zeman může dělat, co chce – že v podstatě přetváří parlamentní systém na svůj, prezidentský. Je tedy možné, že zvolí trochu delší metodu: neschválí prezidentovi jím jmenovanou vládu, pak ani tu druhou (prezident má právo na dva pokusy) a počkají si na svou chvíli.

V třetím pokusu totiž premiéra jmenuje šéf(ka) sněmovny. I to může samozřejmě Zeman zdržovat, v ústavě nejsou pro něj žádné lhůty, a tak se dvě „prezidentské“ vlády bez důvěry místo třicetidenních epizod mohou protáhnout třeba na půl roku. Strany by nicméně prezidentovo otálení v tomto případě mohly nechat posoudit Ústavním soudem. A vyjasnit tak pro příště, jak se prezident smí, a jak už nesmí chovat.

Zádrhelem, o němž se začíná mluvit v pravicových stranách, je ovšem letní období do předčasných voleb. Těch nelze docílit jinak než rozpuštěním Sněmovny; rozpouští se pět dní a pak jdou poslanci zkrátka domů.

Až do nových voleb by tu tedy vládl pouze nový „prezidentský“ premiér a jeho kabinet bez důvěry spolu se Senátem. Přijaté zákony by pak sice musela aspoň zpětně schválit nová Sněmovna. Mohli by však třeba připravit rozpočet (ve vládě mají podle představ prezidenta zasednout i odboroví předáci) a dělat důležitá rozhodnutí bez parlamentní pojistky.

O něco chytřejší v tom, jak bude vypadat vláda, budeme v úterý; o něco víc v září. A možná až v prosinci nebo ještě později.